Máš štěstí, na funkci to nebude mít vliv!

Úvodem, s nadhledem a v odlehčeném přirovnání konstatuji, že tato hláška z Menzlovy komedie o střediskové vesničce na Vysočině neplatí. Nejde samozřejmě o funkci rostlináře, ale hejtmana Kraje Vysočina.

Úvodem, s nadhledem a v odlehčeném přirovnání konstatuji, že tato hláška z Menzlovy komedie o střediskové vesničce na Vysočině neplatí. Nejde samozřejmě o funkci rostlináře, ale hejtmana Kraje Vysočina. Vliv na tuhle funkci to má, protože jinak by to bylo proti přírodním zákonům. Jako krajsky zastupitel jsem se přesvědčil, že pan hejtman Běhounek je velmi pracovitý. Zvládá více, než průměrný představitel samosprávy v Čechách, ale nemůže zvládnout desetkrát víc, aniž by to mělo vliv na kvalitu. Už jen proto, že ve stejný čas nemůže být na více místech. A den má pro každého z nás pouze 24 hodin. Být hejtmanem je podle mne závazek na plný úvazek. Být ještě poslancem a předsedou správní rady VZP? A co těch dalších min. 10 funkcí, když počítám jen ty významnější? A ještě k tomu lékař - ortoped na částečný úvazek?

„Neděláš dobře, jednou se ti to vymstí“. Upřímné varování, které také zaznělo ve zmíněné české komedii, by v přeneseném významu mohlo platit i v této situaci, kdy nejde o navracení sirek zpátky do krabičky. V těchto souvislostech:

1. Svým přístupem normalizuje a kryje obdobný souběh funkcí, např. starostek či starostů našeho regionu, ovšem významně méně pracovitých a schopných. 
2. Až to bude přínosné, tak jeho široký pracovní záběr a zápřah použijí a obrátí proti němu ne zástupci opozice, ale vlastní spolustraníci, kterým zasedl křesla a znectí ho. 
3. Pokud to do té doby zdravotně vydrží.

Z čistě lidského náhledu tomu jen málo rozumím. Pro peníze to nedělá. Že by jenom ta chutná moc? Je vzdělaný a inteligentní, tak by měl dokázat rozeznat, kde končí střídmost a hranice možného a kde začíná nenasytnost kvantity nad kvalitou.
Nevím.

Přiznávám se, že sám občas trpím pocitem a přesvědčením, že lecos nejlépe udělám nebo zorganizuji jenom sám, že to nikdo tak dobře nezvládne. Ale zatím jsem si vždycky včas uvědomil a uznal hranice svých možností. Taky jsem dokázal odmítnout další funkce, protože bych je nemohl dělat pořádně. Doufám, že se to u mě s věkem nebude zhoršovat.

O čem to je? Vždycky to bylo, je a bude o nezbytném kousku pokory v našem každodenním konání. Poslední citace není z filmu, ale je velmi trefná: „Chceš-li Boha opravdu pobavit, vyprávěj mu svoje plány.“