O nemoci a léčbě
Evropa se v důsledku byrokratického socialismu a plýtvání ekonomicky roznemohla. Bolavé je Portugalsko, Itálie, Španělsko a prý už i Belgie a Rakousko se necítí dobře. Těžkou ránou bylo pěijetí Řecka do projektu společné evropské měny. O tuto krásnou zemi se po mnoha letech zpohodlnělého hýření pokouší národohospodářský smrťák. EU si pouští žilou. Posílá řekům miliardy a naivně se domnívá, že se vzkřísí, začnou znovu a zdravěji.
Evropa se v důsledku byrokratického socialismu a plýtvání ekonomicky roznemohla. Bolavé je Portugalsko, Itálie, Španělsko a prý už i Belgie a Rakousko se necítí dobře. Těžkou ránou bylo pěijetí Řecka do projektu společné evropské měny. O tuto krásnou zemi se po mnoha letech zpohodlnělého hýření pokouší národohospodářský smrťák. EU si pouští žilou. Posílá řekům miliardy a naivně se domnívá, že se vzkřísí, začnou znovu a zdravěji.
Nedávno zveřejněné lékařské deníky Anglického královského loďstva z let 1793-1890 doporučují při zápalu plic pouštět žilou až 3,5 litru krve a to každé tři hodiny. Kolik nešťastníků tuto kúru přežilo se zde neuvádí. Léčba pouštěním žilou pravděpodobně zabila i prvního amerického presidenta Georgie Washingtona. Když se v prosinci 1799 při projížčce na svých pozemcích nachladil, naordinovalo mu lékařské kolegium opakované pouštění žilou, což oslabený organismus sedmašedesátiletého státníka nevydržel. Možná by bez takovéto léčby nemoc přežil a presidentoval i v 19. století. Možná má Evropská unie šanci, pokud nevykrvácí nesmyslným pouštěním žilou, ale naordinuje si střídmost.