Poznámky k psychosomatice, aneb ve zdravém těle zdravý duch

Základní pravidlo zjednodušeně říká, že v medicíně nelze oddělovat tělo od duše. Mohlo by vypadat, že v ortopedii, která řeší („řeže“) kosti, klouby a svaly, která je operačním oborem, je dušení stav okrajovou záležitostí. Opak je pravdou. 

Například nejčastější příčinou bolestí zad jsou funkční bolesti, které vznikají dlouhodobě zvýšeným napětím svalů.

Vysvětleme si to. Jakýkoli dlouhodobý psychický stres v různých podobách - úzkost, deprese, strach, dlouhodobé rodinné neshody – startuje emoční tensi, která vyvolává a udržuje mozkem řízené nepřiměřeně navýšené napětí svalů.

Následně se ustavuje bludný kruh. Bolesti ještě zvyšují psychickou nepohodu, která zase více zvyšuje svalové napětí, které dále fixuje a graduje bolest.

Zjednodušme si to ještě jedním přirovnáním.

Představte si, že máte dvě stejná auta se zcela indentickými motory, z úplně stejných součástek. Jedno funguje a jezdí bez potíží, druhé špatně startuje, má menší výkon a hodně kouří a to jen proto, že motor který se vůbec neliší od druhého je špatně seřízený a proto dobře nepracuje.

Ten motor to jsou např. naše záda, a to seřízení je v naší hlavě.

 Důležité je problém hledat, pokud možno najít, pojmenovat a snažit se cíleně řešit. Lidé si ovšem neradi přiznávají psychické obtíže. Když někoho bolí koleno, vypráví to bez zábran třeba i ostatním v čekárně ambulance. Že ho svírá úzkost, za to se stydí a někdy se i na lékaře zlobí, že z něho dělá blázna.

Každý lékař by ale měl už pohovorem orientační rozeznat příznaky depresivního chování či úzkostných stavů. I v ortopedické ambulanci je někdy důležité např. zeptat se pacienta jak spí. Když se opakovaně nevyspíte, vše snášíte mnohem hůře a jenom zpevňuje ten bludný kruh, který jsme již popsali.

 Jsou okolnosti, které stav zhoršují a dají se změnit. Třeba změna denního režimu a návyků - schopnost relaxace, pohybové aktivity, nebo například nesledovat české politiky.

Změna profesní zátěže, bývá obtížná, ale je možná. Někdy ale nic z toho nestačí, jsou okolnosti, které nezměníme, jsou změny které jsou neuskutečnitelné.

Jsem lékař klasické medicíny, proto zveřejňuji, že jednou z dalších možností je nahradit slepé nadužívání léků proti bolesti například moderními léky ze skupiny antidepresiv, které jsou velmi dobře dlouhodobě snášené a lidé často doslova rozkvetou. Samozřejmě ne všichni, ale to už by měl dále řešit příslušný specialista psycholog a psychiatr.

S nadsázkou, ale opravdu razantní nadsázkou, by se dalo říci, že např. dobrý obvoďák se pozná i podle toho, kolik předepíše antidepresiv III. generace, protože to znamená, že se o své pacienty opravu komplexně zajímá. Zdůrazňuji, že vždy bychom měli nejprve čerpat z nabídky nefarmakologických možností, ale také se stavím proti neopodstatněným obavám z šetrných léku , když jsou opravdu potřeba, než se bez omezení trápit.

Všechno souvisí se vším a nejen v našem těle.
Přeji vám zdravého ducha ve vašem zdravém těle.