Dobrá volba

Nemáme kolektivní paměť. Nežijí pamětníci smrtících epidemii, nebo kruté dětské úmrtnosti na infekční choroby. Díky očkování. Dnes máme fungující vakcíny proti čínskému viru, ale také doktora Googla a sociální sítě jako výletiště všech, i bezohledných, populistů a Leningradských trollů. Proto nemáme kolektivní imunitu proočkováním. Svoboda jednotlivce by měla končit tam, kde začíná omezovat svobodu druhých. Historicky se v případě vážného ohrožení společnosti, státu jako celku, omezovala některá individuální práva, ba nahrazovala povinnostmi. Jako ve válce. Ale tu už si – bohudík, taky skoro nikdo nepamatuje.

Loňský srpen odmítal dotační premiér jakékoli nepopulární opatření. Ten z gruntu dobrý člověk chtěl před krajskými volbami projednávat zahrádkářský zákon, místo covidu. Po té co se během dvou dní v říjnu naplnili volební urny, začali se několik měsíců rekordně plnit i urnové háje. Best in covid! Letos v srpnu už očkujeme, ale chybí svěží osvěta, srozumitelná argumentace a motivace, hlavně pozitivní, jak přimět občany k očkování. Nikdo by neměl být pronásledován s injekcí v ruce. Ovšem, to že má kdokoli právo volby se nenaočkovat znamená, přijmout i zodpovědnost a důsledky, např. si platit dokola testy pro zaměstnavatele a kulturní akce. Právo není nárok. V celkových souvislostech je očkování proti covidu jediná šance a jasná volba.

PS: Už asi jenom jedna výměna ministra zdravotnictví a otrávená Bečva, zaplatíme kolekci v EU odmítnutých dotací Agrofertu a pak máme právo další volby, taky s důsledky. ... a uveď nás Pane v pokušení dobré volby.