Kdo za to může?

Vždycky se snažím nevidět to černě, ale když píši tyto řádky, nějak mi to nejde. Nevím, jestli se k Vám Novinky dostanou těsně před, nebo těsně po volbách, ale to je jedno. I když se změní naši zástupci, naše společnost se jen tak nezmění.

Vždycky se snažím nevidět to černě, ale když píši tyto řádky, nějak mi to nejde. Nevím, jestli se k Vám Novinky dostanou těsně před, nebo těsně po volbách, ale to je jedno. I když se změní naši zástupci, naše společnost se jen taknezmění. „Žijete v zemi, kde nic není hanba“, charakterizoval Českou Republiku student z Asie, po ročním pobytu. Jak stručné, tak výstižné. Opilec a hulvát president je přeci bodrý chlapík, ten jim to nandá! Minimálně poslední tři předsedové naší vlády přiznali mimomanželské styky, když odešli od rodiny ke svým milenkám.To jsou přece kaňouři! Není hanba nepracovata žít na dávkách, není hanba nesplácet dluhy, neplatit daně. Lhát je normální. Komunisti se nestydí a úspěšně parazitují. Nikdo ani nehne brvou, když dětí bijí staré rodiče, žáci učitelky, opilci záchranáře. Když je korupcí prorostlý i ligový fotbal, tak proč by se někteří politici měli stydět krást, podvádět a lhát? Velký podíl viny na tom mají média, které z banality dělají tragédii a z tragédie banalitu.Normy chování presentují duchaprázdné sportovní celebrity, či hérečky ze seriálů. Ale pozor! Média uspokojuji zase jenom poptávku ve společnosti. O úrovni vzdělání, raději pomlčet. Mám strach, že bude sílit frustrace a pocit prázdnoty a bezmoci, která vyústí v další agresivitu i v době historicky největšího materiálního blahobytu. A co potom? Budou se hledat viníci. Ale nenadávejme jen na politiky, notabene, které si sami volíme. Většina občanů spolehlivě startuje na sliby pohodlného života, bez osobní zodpovědnosti a zrychluje s každou nabídkou podpůrných dávek všeho druhu, které nám slibují levicoví populisti s širokými úsměvy z předvolebních plakátů. Ať se nad tím zamyslí ti, co budou na vánoce sami, protože svoje děti vychovali tak, že na ně už nemají čas. Ale což. Už Komenský očekával brzký konec světa pro mravní a morální úpadek společnosti a Baťa se více než hospodářské krize děsil krize svědomí. A přežili jsme do 21 století.Třebas ještě dostaneme šanci, ale to by musel začít každý sám u sebe. Omlouvám za to těžké, neveselé téma, ale i to je život kolem nás. „Nenadávej na zrcadlo, když máš křivouhubu“, praví lidové rčení. „A pokud přemýšlení bolí, tak nikomu trocha takové bolesti neuškodí.“ dodávám.