Přinášíme rozhovor s MUDr. Radkem Černým, který ordinuje v ortopedické ambulanci na Poliklinice ve Žďáře nad Sázavou, operuje v Nemocnici v Novém Městě na Moravě. Jak říká, je to jeho výhodou, že má náhled na fungování krajského zdravotnictví z praxe, nejen optikou privátního specialisty, ale i zaměstnance krajem zřízené nemocnice, a s věkem i častěji jako pacient. Přínosná je podle něho i 8 letá zkušenost ze Zdravotní komise Kraje Vysočina. V nadcházejících volbách do krajského zastupitelstva se uchází o mandát na kandidátce koalice ODS a Starostů pro občany.

Pojďme přímo k věci. Jak hodnotíš zdravotní stav krajského zdravotnictví?

Řekl bych, že je to stabilizovaný pacient. Má dobrý kořínek, ale zanedbanou kondici, podceňuje prevenci, aby byl připraven i na horší časy. Měl by se víc namáhat s přemýšlením, jak bude zvládat více či méně přirozené změny a těžší období. Míním hlavně ekonomickou recesi, která by po období konjunktury stejně přirozeně přišla, i kdyby í neurychlila covidová epidemie. Nelze spoléhat na to, že když dlouho svítilo slunce, tak už nepřijde bouřka.

Mohl by si to přiblížit na konkrétnějších příkladech?

Myslím, že nejcennější v každé z krajem zřizovaných nemocnic je personál. Oborně zdatný, motivovaný a lidsky empatický. Tady současné vedení kraje chválím. Byl zaveden systém stipendii pro studenty medicíny, náborové příspěvky, zřetelně se navýšilo odměňování lékařů a zdravotnického personálu, takže bylo uzavřeno jen minimum oddělení. Např. ORL pohotovost nám zůstala už jenom jedna v Jihlavě. Ale ten problém přesahuje hranice kraje a souvisí se systémem vzdělávání, se stárnutím populace a dalšími atributy. Bohužel tak i většina praktických lékařů a hlavně pediatrů v našem kraji je důchodového věku.

Co se týká investic, tak bych zachoval kladné hodnocení. Investovalo se do nemocniční infrastruktury i přístrojového vybavení s významným přispěním Evropských fondů. I když stále jsou oddělení, kterým hrozí riziko uzavření pro havarijní stav.

Horší je to s ekonomickou výslednicí hospodaření našich nemocnic. A tady mi nejvíc vadí Potěmkinovské šibalství a účelové přemalovávání na růžovo.

Jak to myslíš, přeci účetní uzávěrka je jenom jedna

Účetnictví je kreativní hra s čísly. Takže oficiálně vykazují naše nemocnice jen minimální ztrátu nebo dokonce minimální zisk. Ale pan náměstek pro zdravotnictví, jistě nedopatřením, zapomíná uvést, že naše nemocnice za sebou vláčí nesplacené faktury za více ne 500 mil korun, často s více než ročním prodlením po lhůtě splatnosti, a to i poté, co loni Kraj poslal dalších 100 mil provozních příspěvků na přilepšenou. Když jsem v tomto směru oponoval, pan náměstek říkal, že to je v podnikání úplně normální, že to je standard, že tak to dělají všichni podnikatelé. S tím jako živnostník nesouhlasím, možná by si to podnikání někdy v životě mohl konečně sám vyzkoušet. Ale aby bylo férově jasno, ono za současné vlády ANO a ČSSD s podporou komunistů udržet pozitivní ekonomickou bilanci moc nejde. Z centra přijde vládní nařízení o zvýšení platů. To je dobře, ale peníze s tím nepřijdou, na to musejí přidat nemocnice a kraj. Úhradová vyhláška, tzn. platby od pojišťoven to nepokryjí. Mluvil jsem se všemi řediteli, kteří mi to potvrdili a na číslech prokázali. Ale znovu opakuji, považuji za normální nazývat věci pravými jmény a počítejme s tím, že po letech ekonomického růstu, kdy se mohly milostivě přihazovat stamiliony z krajského rozpočtu přijde doba, kdy to nebude možné. Připravme se na to co nejlépe a koncepčně v rámci možností kraje. Nestrkejme hlavu do písku a nečekejme záchranu od vlády, která je za systém zdravotní služby sice zodpovědná, ale která vládne stylem chaos a dluhy.

Tak co by mohl kraj dělat lépe, jak být připraven. Sám říkáš, že to významně závisí na centrální politice státu

Všechny bývalé okresní špitály zřizuje kraj, to je řekl bych, výhoda z hlediska organizace, kterou je třeba více zužitkovat. Stále nemáme jednotný nemocniční informační systém ve všech zařízeních, aby zdravotnická data byla lehce porovnatelná a komunikace, spolupráce, zastupitelnost jednodušší. To by přispělo i ke standardizaci a zkvalitnění lékařské péče, tvorbě tzv. klinických protokolů. Na zavedení jednotného systému Kraj pracuje od roku 2014, a vypadá to, že jsme tak v polovině procesu, asi to není priorita.

Nefunguje to ani v ekonomické rovině. Např. my dneska ani nemůžeme jednoduše srovnat platy lékařů v jednotlivých krajských nemocnicích. Každá na to má jinou metodiku, jiné složky platu, jiný sytém plateb za služby, přesčasy, náhradní volná atd. Když se objeví taková tabulka, tak by vždy měla být opatření komentářem, že srovnáváme nesrovnatelné.

Stále nefunguje ve větší míře centrální nákupy materiálu a zboží pro všechny nemocnice, při větším množství logicky bývá příznivější cena a platební podmínky.

Nebo každá nemocnice si vyjednává se zdravotní pojišťovnou smlouvy a platby sama za sebe. Jednotný postup v rámci kraje by byl v jednání byly rozhodně silnějším partnerem. Mimochodem zdravotní pojišťovny v různých krajích hradí stejnou práci rozdílně, podle koeficientů. Kraj Vysočina je na chvostu v republice. A to náš pan hejtman byl dlouholetý předseda správní rady VZP, je šéf asociace krajů i poslanec. A nic se nezměnilo. Možná kdyby oželel dalších 15 funkcí dalo by se to vyjednat, možná ne.

Současné krajské vedení zdravotnictví se chová jako elegantní údržbář a milostivý mecenáš, protože stále je z čeho. Jako když paní baronka rozdávala bonbóny pacientům v Haškově románu o dobrém vojákovi, napadlo mne nekorektní přirovnání. Ale nemá schopnost a hlavně odvahu, přijmou jakékoli strategické rozhodnutí, protože to obecně vždycky vyvolá něčí nesouhlas a politickou neoblíbenost. Neexistuje žádná strategie, dlouhodobá vize, kde byste se mohli dočíst konkrétní cíle a opatření. Tak máme Krajskou nemocnici v Jihlavě a ostatní spolupracující nemocnice, nebo jsou si všechny rovny? I když v Jihlavě je navíc specializovaná péče např onkologická, kardioinvazivní pro celý kraj. V některých materiálech se dočtete o Krajské nemocnici v Jihlavě, jinde nikoli. Udělal někdo analýzu, co by přineslo sjednotit nemocnice pod hlavičku jedné společnosti jako např. v Pardubickém kraji a zodpovědně řekl, že toto rozhodnutí je lepší nebo horší, převládají výhody nebo nevýhody, a proto jme se rozhodli takto? No to od současného vedení nemůžete čekat.

Nejlepší ilustrace je na příkladech. Vzpomínám si, když při jednání Zdravotní komise Kraje si pan předseda posteskl, že je škoda, že kraj nechtěl zřídit traumacentrum v jihlavské nemocnici. Pan náměstek se ostře ohradil, že o to Kraj stál. Názor proti názoru, oba za ČSSD oba u toho tenkráte byli. To je situace. Jak je to možné? No, protože více než deset let neexistuje strategický plán rozvoje zdravotnictví, schválený krajským zastupitelstvem. Stačilo by tam nakouknout a bylo by jasno. Tam by mělo být uvedeno, že cílem Kraje je mít na svém území traumacentrum, když mám i kus dálnice, nebo ne a proč.

Tak to obecně shrň, co by se po řádných volbách mělo podle tebe změnit v řízení krajského zdravotnictví?

Aby z voleb vzešlo vedení, které bude jednat realistiky, efektivně, koncepčně a odvážně. Aby mělo schopnost a odvahu přijmou a stát si za rozhodnutími. Protože dosavadní líbivý, politický způsob řízení už stačit nebude.

Radku, díky za rozhovor

Není zač. Tak ať nás život nebolí. Zdraví máme jenom jedno.