Obsah a forma

08.08.2013

Rozličnost názorů a respekt k jinému jsou stavební kameny demokracie, i té vnitrostranické. Kamínek do názorové mozaiky v hodnocení aktuální presidentsko-politické situace přikládám i já.

Pokud  by se někdo domníval, že   stokrát opakované  polopravdě lze uvěřit, upozorňuji, že v mém  případě  tomu  tak není. Ze stejných zdrojů po tolikáté slyším a čtu, že  na vině je, a na pranýři by měla být metoda přímé volby presidenta. Zastánci tohoto maskujícího zjednodušení snad nedopatřením,  ale spíše účelově,  zaměňují  formu  a obsah.

Obsah je vždy  důležitější  a  to  je konkrétní  osoba. Tou je Miloš Zeman.  I kdyby  byl Miloš Zeman  zvolen  tradičně, nepřímo,  tedy  kupčením na záchodcích  parlamentu, nabízením  křesel  i vyhrožováním,  kdo půjde  (a na jak dlouho)  bručet, choval  by se úplně  stejně. Jenom  by dnes používal   jinou rétoriku než  klišé o mandátu tří milionů voličů. To je jenom  - ta forma.  

Za nevkusné považuji, že přímou volbu beze studu odsuzují ti, kteří  Miloše Zemana, mocichtivého manipulátora a mstivého  ochlastu, účelově a zištně podporovali  a prosazovali. Jak u nás na Vysočině,  tak v Praze.

A co bývalý presidentVáclav Klaus? Proč v předkládaných analýzách není jeho role při volbě prezidenta zmiňována?  Jako  prezident navržený ODS, zvolený hlasy  komunistů, nevhodně  adoroval pro zvolení  levicového kandidáta. To je zvláštní ukázka pravicové konzervativní konsistence, té staromilské tradice. Ale ano, stojí za to si připomenout, jak trapně zapojil do předvolební kampaně i celou svojí rodinu.

Trafik je dost.Václav Klausuž  dostal  zámek  od privatizátorů  90.let. Václav mladší soukromé gymnázium financované privatizátory 90.let. Tak ještě ukojit touhy po moci Livie. Rodné Slovensko, kde otec sloužil totalitním režimům je dobrá volba.

To je to, oč tu běží.  Miloš i Václav, ostřílení kamarádi z dob opoziční smlouvy o dělení kořisti, a“ ti jejich“ umějí  dosadit vlastní zájmy před ty celospolečenské. I když formálně budou vždy prohlašovat opačnou verzi preferencí.  Oba stejně (byť jen  rozdílným  stylem - Václav měl nejraději sebe, Miloš nejvíce miluje moc ) vládli  jinak, než vyhlašovali ve svých předvolebních  projevech. Že  budou  rozdělené  lidstvo a politiky v naší zemi spojovat, že budou přispívat  k dohodám a celospolečenskému konsensu.

Nemělo by stačit vyměnit  formu za obsah. Taktně pomlčet o politickém byznysu a nemravných  ziscích a pozornost  cílit na stokrát opakované polopravdy.

Je na čase začít osoby a věci nazývat pravými jmény.