Partnerské město Chust

Bylo to moje druhé navštívení Chustu. Připomnělo a prohloubilo loňské první dojmy: srdeční, pohostinní lidé a skutečnost, že chudoba cti netratí. Mimořádným zážitkem byla účast na odhalování památníku obětem boje za svobodu a zádušní mše za dva mladé hochy z Chustu, kteří padly na východě napadené země. To byly pro mne dlouho nepoznané emoce, obdiv k čestnému vlastenectví i důvod k revizi žebříčku hodnot našeho života.

Veškeré základy funkční demokratické společnosti v této krajině byly položeny za éry první republiky. Zachovala se taktéž nadčasová, kvalitní architektura. Místní vzpomínají na období za prezidenta Masaryka s upřímnou úctou a vděčností. Máme na co navazovat. Doporučuji hlavně aktivity pro děti, protože to je budoucnost. Chtěli bychom podpořit výuku češtiny i proto, že mnoho rodičů pracuje u nás. Na záři chystáme pobyt pro děti na Vysočině. To jsou první akce, ale doufám, že nově navázanou úroveň komunikace zužitkuje vedení města na další konkrétní projekty i s ohledem na možnosti fondů EU. Mimochodem, v Zakarpatí by si moc přáli být součástí Evropské unie. Opakovaně, přímo i mezi řádky zaznělo, že je to vrcholný cíl. Rozumím tomu v kontextu historických a novodobých zkušenosti s ruským sousedem. Tragikomicky pak vyznívá plácání Kašparů české politiky, jak by nám prospělo vystoupení z EU. Obzvláště mně to v hlavě rezonovalo při jízdě po silnici I. třídy z Mukačeva způsobem slalomu mezi krátery hloubky cca 20cm. Vyhýbat se dírám do 10cm nelze.   

S respektem k partnerství s městem a dvěma dědinám na západě, které naše město pěstuje, je pro mne spolupráce s městem Chust v mnoha směrech unikátní a srdci nejbližší.