Peroutka byl gentleman

Komentář krajského zastupitele a radního ve Žďáře nad Sázavou Radka Černého k aktuálnímu tématu.

Ferdinand Peroutka strávil celou druhou světovou válku ve vězení na Pankráci a nacistických koncentračních táborech. Šest let! Říšský protektor K. H. Frank a ministr školství a lidové osvěty Emanuel Moravec mu nabídli svobodu: pokud se opět ujme vedení časopisu Přítomnost, ale v jejich službách. Ferdinand Peroutka to odmítl. Novinář a literát byl transportován na Goethem oblíbený vrch Ettersberg nedaleko Výmaru, kde byl vybudován vyhlazovací tábor Buchenwald. Osvobodila ho až americká armáda. Ferdinand Peroutka tolik trpěl a přitom obstál se ctí! Kdo z nás by to dokázal? Po roce 1948 musel emigrovat, protože nechtěl být nástrojem další totality. Od roku 1951 do r. 1961 vedl české oddělení rádia Svobodná Evropa. Zemřel v cizině v roce 1978 a až v roce 1991 mohly být jeho ostatky uloženy na Vyšehradě. Doma, v republice, kterou od začátku po boku T.G. Masaryka osudově miloval od svého zrození.

Normalizační plánovač a prognostik Miloš Zeman s aktuální adresou na Pražském hradě běžně trousí urážky, provokuje a destabilizuje společnost. Vnímavé spoluobčany nepřekvapuje, že se za svoje plácání o tom, jak četl článek, který neexistuje, který prý dokazuje, že pan Peroutka byl obdivovatelem fašismu, se není schopen ve své ješitnosti ani chlapsky omluvit. Předpokládám, že jeho porucha osobnosti má kořeny v dětství, když vyrůstal bez mužského vzoru v rodině. Zeman si raději pozval na Hrad 900 oddaných poddaných, aby s ním na státní útraty debužírovali při oslavě 3. výročí jeho neslavného prezidentského mandátu. Provokace, urážky, přisprostlé hulvátství, jeden myšlenkový potrat za druhým, produkuje Miloš Zeman v rámci své permanentní politické kampaně. Udržuje si tak dostatek „ctihodných“ obdivovatelů s volebním právem, což je osvědčená a fungující taktika. A jeho mluvčí? Podle toho by se mohlo v gramatice českého jazyka stupňovat přídavné jméno trapný: Trapný- Trapnější-Ovčáček. Kdyby se raději důchodce z Nového Veselí vrátil ke kořalce a k jitrnicím na Vysočinu. Mohl by objímat stromy, ty se stejně jako zesnulí novináři nemohou bránit.