Poppy Day, vzpomínka na padlé ve válečných konfliktech

Symbolem každoroční vzpomínky na oběti válek a konfliktů je zářivý květ vlčího máku. V bojových zónách zavražděné krajiny ve Flandrech, za neobvykle teplého jara 1915, rozkvetli vlčí máky. V hřejivých slunečních paprscích bránili zbytek víry proti beznaději, fascinovali jemností i silou nového života, proti hrubé přesile smrti. Jako rudé memento žalovaly, kolik lidské krve bylo prolito.

Na počest všech padlých a zraněných, jako vyjádření morální podpory i finančních pomoci je Remembrance Day slaven již takřka jedno století. Každoročně si připomínáme hrdinství a odvahu lidí, kteří přinesli oběti nejvyšší. Vždy v den výročí ukončení Velké války, 11.11. 1918.

V Čechám máme více nepříjemných, bohužel snad charakteristických vlastností. Jenou z nich je ubohost, se kterou si nevážíme hrdinů, neuznáváme elity. Švejkujeme.

Českoslovenští piloti R.A.F., kteří bojovali, trpěli a měli nejen odvahu, ale i štěstí, že přežili, byli po návratu do vlasti komunistickým zlořádem ponižováni a trestáni.

Letošní svátek jsem měl možnost účastnit se oslav v Londýně. V davu lidí, kteří mávali královně, která položila věnec u pomníku padlých, s potleskem nekončícímu zástupu veteránů, voják, letců i námořníků. Bylo to pro mne velmi emotivní a důležité.

Na nádvoří  Westminsterského opatství jsem vyhledal ostrůvek vyčleněný padlým hrdinům R.A.F ze druhé světové války. K bývalým spolubojovníkům připojil symbolickou vzpomínku na naše piloty, kteří bojovali na cizím nebi, za svobodu svojí země. A vděku se nedočkali.