Poselství z Lambaréne

Albert Schweitzer vystudoval filosofii, teologii i medicínu. Podle jeho kréda je úcta k životu universální a nejvyšší hodnotou.

Na položenou otázku, co je z Ježišova učení stále aktuální, odpověděl: “Láska k bližnímu svému.“ A protože to myslel vážně, chtěl tuto vizi nejen hlásat, ale i přispět k jejímu naplnění. V roce 1913 ukončil úspěšnou kariéru zajištěného universitního profesora ve Štrasburku a vydal se do neznámé rovníkové Afriky léčit chudé nemocné. Během první světové války nakrátko navštívil Evropu, aby sehnal finanční prostředky na stavbu nemocnice v Lambaréne. Hluboce otřesen se vrátil do Afriky. Po divoké řece Ogove ho na voru do Lambaréne převážel prostý černoch. Profesor mu vyprávěl, že se lidé v Evropě zabíjejí.  Černoch se ho při pádlování nechápavě zeptal: “Proč se tak moc zabíjejí, když se nestačí sníst?“. V dopise svojí dceři si profesor Schweitzer posteskl, jak bolestné bylo uvědomění si, že tento primitivní lidojed myslí v důsledku více humanisticky než křesťanská Evropa.