Povolební vzpomínka na TGM

Je těsně po volbách do krajských zastupitelstev. Moje první milá povinnost je poděkovat všem voličům, kteří mi dali svůj volební hlas. Budu se snažit, abych Vaši důvěru přenesenou do mandátu krajského zastupitele nezklamal. 

Je těsně po volbách do krajských zastupitelstev. Moje první milá povinnost je poděkovat všem voličům, kteří mi dali svůj volební hlas. Budu se snažit, abych Vaši důvěru přenesenou do mandátu krajského zastupitele nezklamal.

Budu se stále držet svého přesvědčení, svých zásad a selského rozumu lékaře. Jsem si vědom i jisté marnosti počínání mého a mých kolegů proti legitimní levicové přesile. Tak to chtěla a rozhodla většina voličů a já to respektuji. I když většina? Vlastně menšina. Šest lidí z 10 vůbec nezajímá svoje právo a morální povinnost, alespoň jednou za čas přijít k volbám. Podle mne je to projev lenosti a degenerace. Že není koho volit? To jsou jen laciné a hloupé výmluvy, na úrovni typického alkoholika, který tvrdí, že s tím může kdykoli přestat. Ano, máme zastupitelskou demokracii na principu politických stran, ale každý z nás má i možnost kroužkovat, preferovat, volit konkrétního člověka, o kterém něco ví, nebo si může v dnešní době komunikačních technologii něco lehce zjistit. Ale to už je pro mnohé nehorázně moc práce. Nadávaní a úšklebky, to jde tak nějak samo a snadno, bez námahy. Nikdy nebudeme mít jistotu, že jsme zvolili ideálně, ale to je přijatelné riziko. Bez rizika není možný žádný pokrok a podmínkou správného fungování demokracie je účast většiny.

Už náš první prezident říkával: „Nečekám spásy od žádné strany, ale budeme nepřemožitelní, jestliže ve všech stranách a třídách bude větší počet mužů opravdových a myslících.“ S veškerou úctou k TGM bych si jenom dovolil doplnit – nejen mužů, ale i žen. Jsou v politice potřeba.

Ať Vás život nebolí.